Obecně k CVVZkám platí:

1. Umístění CVVZ, přecházení, vzdálenosti – Každý organizátor se snaží vytvořit co nejlepší podmínky, najít dostatečně velké prostory blízko sebe, nenutit lidi přecházet z budovy do budovy a přezouvat se.. Pokud jste na CVVZ přesto museli přecházet, přezouvat se, nebo nebyly některé prostory optimální, je to tím, že to tak je a nešlo to udělat lépe, neboť to místní podmínky neumožnily. Je to krásná daň za stěhování CVVZ z místa na místo, z velkého města do malého a třeba i do středního.. Nějaké to tam je, nějak s tím pracujeme a děláme maximum. Umíme postavit koridor ze stánků, ale neumíme “přelevitovat” jídelnu blíže ke gymplu.. Přenášet budovy škol neuměli ani v Brně, Chrudimi a Šumperku, ani v ČB a Holešově se to do CVVZ nenaučí. A pro téměř 800 lidí už je třeba opravdu hóódně místností :-D . Takže pokud chceme mít CVVZ i jinde než v sídlištních školách v Praze, těšme se na procházky mezi školami v našich krásných městech v různých koutech ČR

2. Stravování – Standard poskytované stravy na CVVZ (umožněný obvyklým rozpočtem) je sobotní snídaně, oběd a večeře a nedělní snídaně – z toho jedna masitá verze a jedna bezmasá. Vše ostatní (balíček při příjezdu a na cestu domů, bezlepková a vegetariánská kuchyně, polévka v bufetu.. ) je nadstandard. Když to účastník na některé CVVZ dostane, je to díky tomu, že organizátoři někde sehnali něco zdarma, získali navíc někde peníze, zapojili partu nadšenců, kteří to jídlo dobrovolně nachystali. To se nemusí podařit každému. Účastník nechť je potěšen udržením standardu, nikoliv nespokojen z nedostatečného nadstandardu :-)

3. Standardně Lektoři na CVVZkách jsou současně účastníci, kteří jsou ochotní sdílet své zkušenosti a znalosti s ostatními. To je bazální princip CVVZ. Nedostávají za to odměnu, jen platí o něco málo nižší účastnický poplatek. Nejsou vesměs proškolenými rétory ani zkušenými prezentátory. CVVZ jim dává příležitost se takovými postupně stát. A tu stejnou příležitost má každý z účastníků. Nadstandard je, když to rozpočet dovolí a organizátor má kontakty, pozvat na CVVZ profesionální lektory a pedagogy, schopné špičkových lektorských výkonů. Kolik takových je, záleží od místních podmínek a platí zde bod 1) – každý se snaží o to nejlepší.

4. Přihlašovací systém (web CVVZ) zvaný Pavučina je velmi složitá databáze, která se postupně vylepšuje, jak jednotliví organizátoři objevují její možnosti a mají rozpočet na její úpravy (každá prostě něco stojí). Pavučina má svoje mouchy a limity a když v ní něco nejde, není to proto, že by to organizátoři nechtěli. Každá změna je tak trochu operace bez umrtvení, oprava za chodu, bez možnosti odladit dopady. Můžeme se na Pavučinu zlobit, že něco neumí dokonale, ale bez ní už bychom tak rozsáhlou akci nedokázali udělat.

5. Březové lístky na CVVZ prostě patří. Zakladatelé myšlenky Březových lístků byli stejní lidé, jako zakladatelé VVZetek. VVZetky byly vymyšleny mimo jiné jako místo pro šíření vize Přátelství rozrůzněných a Březových lístků, jako metody oceňování. Je to dědictví, které dostaly CVVZky do vínku, spojení pupeční šňůrou. Míru propagace Březových lístků volí každý pořadatel svobodně, ale vždy je, a a doufejme i nadále bude vyšší, než nulová.